OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Bolest hlavy

Nevěděla jsem, jak přesně tento drabble nazvat, ale je to tak, jak to cítím. Musela jsem to napsat. Vypsat se z toho. Život je někdy tak nespravedlivý. Nejvíc vždy pyká ten, co si to nejméně zaslouží. Vím, že to nebude jeden z nejkvalitnějších drabblů, ale je to od srdce a ze života!

17.10.2011 (16:00) • martinexa • Povídky » Drabble • komentováno 6× • zobrazeno 1234×

Před dvěma měsíci jsme se spolu smály a žertovaly. Říkala jsi, že tě bolí hlava, já tomu nepřikládala velkou váhu. Takhle to trvalo nějaký čas. Už jsem tě pak neviděla. Donesla se ke mně zpráva, že odvezli tě do nemocnice. Dignóza zněla jasně: Subarachnoidální krvácení. Bojovala jsi statečně každý, kdo tě miloval a přátelil se s tebou ti držel palce. Každý se modlil pro tebe, věřil, že to dokážeš, protože tvůj život je cenný. Bohužel ti odešly týlní laloky, ty nás už nikdy nebudeš vnímat. Stále doufám, že to je zlý sen, že se ráno probudím a nebude to pravda!

---

 

Važte si svých přátel a každý den s nimi je to posvátné a je to dar!!!

Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Bolest hlavy:

tak to je teda smutné
Veľmi dobre poznám ten pocit, keď sa človek potrebuje vypísať z nejakého strašného zážitku alebo pocitu. Sama som to už skúšala, ale svetlo sveta tie moje vecinikdy neuzrú.
Mne sa to aj tak páčilo. Vyvolalo to vo mne vlnu pocitov. Síce to mohla byť tá spomínaná jednorázovka, ale keď sa človek potrebuje vypísať, tak niekedy to stačí stručne.
Každopánde, pekné a smutné

Chápu, vypsání je hodně důležité, a nebudu to moc kritizovat, protože šlo o skutečnost a tak bolestivou věc, že já sama si to nechci představit ani ve snu. Ta představa mě děsí, ale souhlasím s děvčaty. Jednodílovka by pro tebe byla lepší, takhle mi to přišlo jako zdělení, zpráva pro ni... Nechci být necitelná a soucítím s tebou. Ono napsat 500 slov v té chvíli by bylo asi nemožné... už nemůžu nic psát... snad jen, aby to čas zahojil.

No jednorázovku jsem zkoušela, ale nějak jsem to nezvládla na více než 500 slov. Jinak díky za komenty.

Nechci vypadat jako vulgární a necitelná osoba, do diplomata mám hodně daleko, takže to ber s rezervou... Na tohle je sto slov málo, měla to být jednorázovka, vypsala by ses z toho líp... Takže pokud jsi zvolila sto slov, měla jsi to napsat jako epitaf... Nechci tím nikoho pohřbít, spíš jen prostě do sta slov nacpat jaký je člověk, vypíchnout zážitek, cokoli... Hmm...

Život není spravedlivý, potřebovala ses vypsat. A to by ti spíše bodla jednorázovka, která by, bohužel i pro čtenáře, měla nějaký smysl, daný střed. A je mi to nesmírně líto, protože přijít o někoho a moct se k němu vrátit je úplně něco jiného, než když toho člověka ztratíš navždy a už ho nikdy nemůžeš vidět... Avšak já tvou kamarádku neznala, a nemyslím, že by se mi právě proto nesevřelo hrdlo - nejsem necitelná. Ale nějak bych z toho tu bolest měla... cítit. Nevím, toto nepotřebuje komentář. Upřímnou soustrast nepřeji, protože vím, jaké to je od lidí, kteří s tebou a s danou osobou nemají nic společného. Držím palce, i ostatním přátelům.

Občas pomôže, keď sa človek vypíše z toho, čo ho trápi. Vlastné skúsenosti.
Je mi ľúto, čo sa stalo... a naozaj je život nespravodlivý.

Přidat komentář:

Nick:

Text: