OurStories.cz ~ naše povídky - Shrnutí » Povídky od Ver

17.05.2014 (23:26) • Ver • Shrnutí • komentováno 18× • zobrazeno 6655×

Příběhy Bēstiae, čili psáno Ver

 Vítejte na mém souhrnu prózy a poezie, kterou tvořím. Byť jsem se dlouhou dobu považovala pouze za prozaika, občas sepíšu i nějaké ty rýmy, byť prvořadá u mě vždy bude próza a proto prosím o shovívavost v případě, že se Vám má poezie bude zdát špatně sepsaná. Píši již od roku 2006, přičemž jsem začínala s originálními povídkami, byť první příběhy, které jsem zveřejnila byly FanFiction na téma Twilight , ze kterého jsem však následně vyrostla a začala psát další fantasy příběhy. Moje tvorba je zakládána na mé víře a mých pocitech, takže může být pro někoho nepochopitelná. Ne všechny "happy endy" jsou pro mě šťastné a naopak, proto s tím počítejte i v případě, že čtete mou vlastní tvorbu, kde pro vše je mé vlastní vysvětlení.

Aktuální činnost

„Prostě vyšumím,” aneb tak trochu nezvládám psát.

Dříve rozepsané povídky jsou pozastaveny na dobu neurčitou. Přišla jsem o všechna data a tak nemám, čeho se při jejich pokračování chytit. Možná se k nim v budoucnosti vrátím, ale nyní na to nemám síly.

---

Próza na pokračování 

---

... brzy můžete čekat nové příběhy ...

---

Próza jednodílná

---

 

"Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžko."

Název: Nihil (V nicotě)
Délka: Jednodílná
Varování: negativní, smrt

Toto je povídka plná emocí, ač ne zrovna těch pozitivních. Je to o zbabělosti sebevrahů a jejich největšímu hříchu, za který jsou souzeni. Jak lze tedy poznat již z těchto dvou vět, bude to něco z té "temné strany". Ale i negativní emoce se někdy musí vybít, i kdyby ty řádky pak zůstaly navždy zapomenuty. 

---

Název: Pátý element
Délka: Jednodílná
Varování: nepříliš pozitivní, smrt

Má první jednorázová povídka, psaní tak trochu ve stylu pověsti. Jak název napovídá, je o prvcích, živlech neboli elementech, kteří jsou v příběhu podáni jakožto jacísi "Bohové". Země, Oheň, Voda, Vzduch a ten pátý, o kterém budu vyprávět. Příběh je již dosti starý a v dnešní době bych jej rozhodně nenapsala. Proč? Protože pátý element již znám a tento příběh již s mými názory příliš nekoresponduje.

 

---

Název: Ōrātiō
Délka: Jednodílná
ōrātiō, ōnis, f. = řeč, mluva, projev, motlitba... (lat.)

Ōrātiō… myšlenka, úvaha, poselství, povídka… tento příběh vznikl znenadání. Původně naprosto obyčejná povídka se změnila na něco více, než jen obyčejný vyprávěný příběh, jakých jsem již sepsala tolik. Pokus vyjádřit mé pocity, mé myšlenky a atmosféru, kterou jsem se snažila přenést z lesa do notebooku, se stal základem něčeho na pomezí příběhu a úvahy. Nu, však posuďte sami…

---

                         „Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti.“

Název: Úsměv na rtech krvavých
Délka: 3 samostatné povídky
Varování: erotická scéna/znásilnění, smrt

Konečně jsem se odhodlala napsat něco úplně mimo můj běžný styl.  Původně to měla být jednoduchá jednorázová povídka (Her), ovšem později mě napadlo: "Proč nodhalit i  důvod k tomu, proč je taková, jaká je?" A tak vznikla druhá, v podstatě samostatná část příběhu (His)... a nakonec jsem usoudila, že by to chtělo i nějakou tečku. A navíc, dvě povídky jsou takové nehezké, příliš kulaté číslo a tak se z toho stal závěr (End).

The smile on her bloody lips 

The smile on his bloody lips 

The smile on the bloody end 

---

 „Celý svět je plný zázraků, na které jsme si však tak zvykli, že je nazýváme všedními věcmi.“

Název: Pohádky všedního života
Délka: Jednodílné povídky inspirované životem
Varování: chybějící zápletka

Opět nápad, který měl zajímavý původ. Hodlala jsem totiž navštívit babičku a brala s sebou svého německého ovčáka Beana IV. ovšem místo „Beane!“ jsem na něj zavolala „Vlku!“, protože opravdu vlka připomíná. A najednou ze mě byla Červená karkulka. Tak možná se těchto příběhů nalezne ve spíži více. A snad i někoho zaujmou, i když nemají žádný děj, či spíše jim chybí zápletka.

• Vlčí dívka
• Psí máma
• Kocourek tulák

---

Poezie

Některým lidem se má poezie zdá Temná. Ovšem musíte si uvědomit, že pro některé není Temnota zlem, ba naopak dobrem. Proto byť Vám básničky mé mohou se zdát depresivní, mě připadají plné života.

---

Děti Temnoty

 

Inultus

 

Morior

 

 

Autor: Ver (Shrnutí povídek), v rubrice: Shrnutí



Sdílet

Diskuse pro článek Povídky od Ver:

Aneb lidé jsou horší a horší… to je fakt bohužel všeobecně známý...
To každopádně, u mě se máloco obejde bez diskusí. Ovšem… u mě máš volnou ruku, takže kritizuj co je libo.

Osobně si myslím, že je to tím, že kritiku nepřijímá více a více lidí. Přesně to se stalo i mně. Myslím, že jsem tady pár lidem před nějakým časem napsala komentáře ohledně chyb a byla jsem odkázána na jistá místa (i když v mezích slušnosti), popřípadě projevili nezájem, což mi zkazilo chuť se vyjadřovat, takže jsem přestala. Znovu mě nakoplo, až když jsme s přítelkyní rozebíraly jednu povídku, a já zjistila, že vlastně ráda opravuju texty a ráda pomáhám pisálkům. :)
Takže budou diskuze? To jsem ráda. Není nic horšího než dostat nulovou zpětnou vazbu. :D A naopak mám ráda lidi, co si zkouší věci obhájit. :)
Máš nějaké preference co se opravování týče? Na co bych se měla podívat první a tak. :)

Miu, není zač děkovat. Věřím, že s tou prací, co jsi odvedla si zasloužíš uznání. A jsem ráda, že jsi to nevzdala, byť se přestávám divit tomu, že lidí, kteří napíší i to, co je v textu špatně, ubývá (což je smutné, pokud se na webu nacházejí i lidé, kteří se chtějí zlepšovat). U mě není nutno se ptát, již pár let jsem neodmítla kritiku, byť pravda, běžně se pokouším vysvětlit svůj pohled na věc a své názory obhájit, ale to už je u tvrdohlavých mezků, kteří si potřebují kromě kritiky taktéž střídavě číst ji a svůj text, poměrně typická věc (navíc nepříznivé geny z otcovy strany se nerady zapírají). Mimochodem nádherná to alegorie s mečem.

Děkuju moc za milé zastání se! :)
Tak mě napadlo, že v těch pokusech opravovat lidem chyby v textech budu stejně pokračovat... a chtěla bych ti nabídnout své služby.
Klekám, skláním hlavu a podávám ti svůj meč jílcem napřed.

Ďakujem za komentár pri mojej poviedke, všimla som si ho až dnes
Po pravde, keď som si prečítala tvoj komentár, sama som si prečítala celý príbeh. Našla som si tam pekné chyby Bol to nejaký spásonosný nápad, ktorý som spísala do jednodielnej poviedky hoci som to mohla napísať aj lepšie. Ale ľudia sa vyvíjajú a aspoň si svoje diela mám s čím porovnávať Veľa šťastia v písaní, čítala som tvoje básne, sú naozaj pozoruhodne napísané aj keď nemám talent na poéziu

Mia: Šlo by to tak udělat, avšak zbytečně bych předem vyzrazovala fakta. Navíc, on je to jeden příběh ze dvou pohledů, ovšem každý samostatný (člověk nepotřebuje znát jeden aby mohl číst druhý, spíše naopak). Dcera Lva a Dcera Hada nebyly určeny k tomu, aby se četly současně, protože pokud tak učiníš, pravděpodobně tě to výrazně zmate, právě proto, že se ocitáš chvíli v jednom a chvíli zase v opačném světě... to máš, jako bys u HP měla napsanou jednu kapitolu z Harryho pohledu a druhou z pohledu Voldemortova... myslím, že by ses v tom brzy zamotala. Navíc, původně měla existovat jen Dcera Lva, avšak poté jsem zjistila, že bych měla role "hrdina" a "padouch" zkusit i obrátit. Takže buď se ti zamlouvá myšlenka Lilien jako hrdinky a Nataly jako toho záporáka nebo naopak. Každopádně, tvůj názor chápu, ovšem přesto si stojím za svým rozdělením...

Ahoj. :) Dostala jsem se k tvým dvěma povídkám, Dcera hada a Dcera lva. Můžu se zeptat, proč jsi to nenapsala jako jednu povídku? Zdá se mi, že to bude příliš zmatečné pro všechny, kdo se budou snažit to číst. V knihách se běžně vyskytuje, že první kapitola je z pohledu Holky1, druhá z pohledu Holky2 a třetí zase z pohledu Holky1. Jenom mě to zajímá, nemíním tě tím nijak urážet. :)

Přidat komentář:

Nick:

Text: